Jíloviště : Lipence 2009 a mladší

O co v zápase šlo? V podstatě o nic, jen aby si kluci zkusili zahrát s jinými kluky fotbal. Musím se přiznat byl jsem hrozně mile překvapen, jak to naši nejmladší zvládli. Co zvládli? Především vydrželi běhat snad 3 čtvrtiny. Velký dojem udělali především Kuba a Sebík, běhali, nenakopávali míč jen tak dopředu, ale naopak se s ním snažili běhat a vyhýbat se protihráčům. Kuba snad dal i 3 nebo 4 góly. Maty s Joníkem vydrželi hrát o něco kratší dobu. Jony už si v pohodě zvykl na naše prostředí, a je to na něm vidět. Směje se, baví se a dokonce mu to i šlo. Maty má trošku ještě problém, aby se sžil s novým prostředím, ale je to každý den lepší a lepší. Dokonce Maty vstřelil gól. Co mě trápí je Lukášek. Úžasně běhá první čtvrtinu jde mu to, ale skončí čtvrtina a už nechce hrát. Přitom je u nás nejdéle z nejmladších. Snad si to v budoucnu bude chtít zkusit déle :-)

Za obrovský úspěch považuji vstřelení těch pár úžasných gólů. Ta radost na klucích byla úžasná.

Soupeř byl vynikající, který už pravidelně hraje zápasy a tak vůbec nemá smysl trápit se skutečností kolik gólů jsme dostali. Nám jde čistě o to, aby se kluci hýbali a měli radost z pohybu, když to bude fotbal jako sport, budeme ještě radši. Proto nezabývejte se tím, kolik to je, kolik to skončilo. V našich plánech, cílech hrají výsledky absolutně nepodstatnou roli, možná tu nejnižší možnou.

Díky a snad si kluci budou chtít zkusit zase fotbal třeba v pondělí na tréninku nebo v pátek na zápase, tak se jich zeptejte, když řeknou ano, tak je to ta největší odměna.

 

trenér Kóča